Je srpen a opět jsme vyrazili. Tentokrát na Luzný z německé strany. Vyrazili jsME auty asi kolem 16:30 s tím, že budeme mít dostatek času na výstup na samotný vrchol. Vše se totiž trochu zkomplikovalo, když cesta od hranic rovnou na Mauth byla uzavřena .Zkoušeli jsem najít nejakou jinou alternativu , ale nakonec jsme kousek Vpopojeli a k večeru jsem dorazili pod vrchol, kde na nás již asi hodinu čekala Anička Kalhammer. Po chvíli jsme uviděli horu kamení.  Všichni, trochu s hekáním jsme se pomalu doplazili až na vrchol Luznýho. Bylo to ale skvělé, krásný rozhled a do toho i čekající pár na zápAd slunce. Důvod čekání? Žádost o ruku.  – Dočkala se, což je skvělé.-)))

I my jsme se dočkali a byla to pro nás opravdová odměna. Doplnili jsme energii, dali si buchty, kávu, čaj….. vždy jsem totiž připravení. Konečně platí heslo .“ Štěstí přeje připraveným“ Po modlitbě a nezbytných fotografiích jsemvyrazili zpět do Čech.  Byl to opravdu skvělý výlet.-)) Díky I Tobě Aničko. Ahoj..))

Jednoho dne jsme vyrazili na Bobík. Možná jako malý, jsem tam byl ale nepamatuji si, že by má noha stanula na jeho vrcholu. Ze Zátoně vyrazily naše nohy na tuto pouť

. Nohy bolely , ale naděje, že dorazíme do cíle neumírala. Cesta vedla po asfaltce a těsně pod vrcholem jsem odbočili na kamenitou. S informací, že z Bobíku není nic vidět , jsme se dobelhali ke skalce, která měla všechny indicie vrcholu. Skalka na vrcholu  a nikam nebylo vidět. Nastala chvíle fotografování, že jsme zdolali vrchol. Bylo mi divné, že by to byl opravdu vrchol. Popoběhl jsem ještě kousek a s  radostí jsem uvidel další stoupání. A tam se objevil skutečný vrchol. To bylo již jiné kafe. Krásný výhled a  radostné pohledy ostatních bylo sladkou odměnou pro nás všechny. Teď nastalo opravdové focení. Byl to skvělý den. Děkuji všem co se s námi na tuto tůru vydali. Tak příště zase někam jinam.

ahoj.-))